Inkvizitor Havel z Kosořic
(Střípek z našeho projektu o mapování zločinů inkvizice)
Havel Z Kosořic vykonával úřad nejméně 13 let, poslední datovaná zmínka o něm je výslechový protokol ve fragmentech z Heiligenkreuzu, který dokládá jeho přítomnost v Hradci Králové 6. -7. listopadu 1348.
V době inkvizitora Havla došlo k událostem, které se dají přirovnat k inkvizičním
procesům v jihozápadní Francii. Z několika zdrojů se totiž dozvídáme o nepokojích ve
40. letech 14. století na panství Oldřicha III. z Hradce, jejichž příčinou byly nejen
špatné hospodářské podmínky, ale také smíšené národnostní spektrum obyvatelstva.
Už Jeroným Pražský ve své řeči z r. 1409 prohlašuje:„Věru nepochybuji, že mi
dosvědčíte ze své živé paměti, že přečasto sem byli přivezeni mnozí, ba velmi mnozí lidé
z cizích národů a že byli v tomto svatém městě usvědčeni podle práva jako kacíři a
upáleni; nikdy jste však neslyšeli ani vy, ani vaši otcové, ani otcové vašich otců, že by
byl kdy býval jediný ryzí Čech upálen pro kacířství…“
Zdá se, že situace byla alarmující už před r. 1339, protože papež Benedikt XII. r. 1335
jmenuje inkvizitory dominikána Havla z Kosořic a minoritu Petra z Načeradce. Toto
tvrzení nám také potvrzuje výpověď možného valdenského Neumeistera, o kterém už
byla v jiné kapitole řeč. Ve své výpovědi mluví o 80 000 přívržencích v Rakousích a o
nekonečném množství přívrženců v Čechách a na Moravě. Údaje jsou přemrštěné, ale
určitě to vypovídá o aktivitě valdenství na území Čech. Díky dopisům papeže
biskupovi pražskému a olomouckému se dozvídáme, že byl papež nespokojený se
situací v těchto diecézích, proto biskupa informuje o zřízení inkvizice. Králi Janovi a
markraběti Karlovi doporučuje vřele přivítat tyto inkvizitory. R. 1339 odjíždí
inkvizitor Havel do Avignonu, aby obeznámil kurii o rozšíření kacířství v Čechách.
Oldřich požádá papeže o finance na křížovou výpravu proti kacířům na jeho panství.
Papež udělil v bule z r. 1340 jemu a dalším, kteří potáhnou proti kacířům, stejné
odpustky jako křižákům plavícím se do Svaté země.
Povstání bylo během několika let potlačeno a jeho konec znamenal počátek zběsilého
inkvizičního vyšetřování Havla z Kosořic. Vyšetřování nepostihlo jen oblast
jihovýchodních Čech, ale týkalo se i měst jako jsou Praha, Hradec Králové, Čáslav,
České Budějovice, Jihlava, Brno, Znojmo a Prachatice.
Fragmenty z Heiligenkreuzu nám dosvědčují, že práce inkvizitora Havla v letech 1335-
1353 se dá srovnat s činností inkvizice v Languedoku. Do vyšetřování bylo zapleteno
4400 osob, z čehož bylo 2640 valdenských, 160 bekyní, tucty beghardů, zhruba 580
podezřelých bez určení příslušnosti a 220 upálených. Výsledkem toho byly přeplněné
žaláře, o kterých se dozvídáme z dopisu Klimenta VI. z r. 1346, když žádá pražského
arcibiskupa, aby pomohl vyřešit tuto svízelnou situaci. Nejspíš nepomohli ani domy
v Praze v blízkosti kostela sv. Jana Na Zábradlí, které k inkvizičnímu účelu určil
markrabě Karel v letech 1343-1344.
Většina obviněných byli sedláci a řemeslníci, kteří
ale na vesnicích zaujímali vůdčí roli, jednalo se tedy o střední vrstvy, které měly mezi sebou rychtáře a hlavy domácností se služebnictvem.
Zdroj:
F. TEPLÝ, Dějiny Jindřichova Hradce, s. 107-108.
R. HOLINKA, Sektářství, s. 76.; Základy starého místopisu Pražského, sv. I. (Staré Město), ed.
Václav V. Tomek, Praha 1866, s. 87.
M. LAMBERT, Středověká hereze, s. 225