WWW: alternativní vize 666

WWW: alternativní vize 666

Existuje mnoho lidí tvrdících, že internetové WWW je ve skutečnosti „Číslo Šelmy 666“. Ačkoliv je to jen další z křesťanských paranoií, internet je skutečně pokladem, jehož si satanisté cení a který je jedním z vrcholných darů lidstvu.

Obšírněji se internetem a jeho božskými vlastnostmi budeme zabývat v budoucnu při zkoumání umělých inteligencí. Teď si alespoň užijte malou uměleckou kampaň, při níž se vám tento týden budou zobrazovat verše hudební skupiny WWW, doprovázené našimi afirmacemi na rozdílná témata. Jde čistě o naše hry se slovy, pojmy a významy, k nimž nám napomohla inspirace těchto hudebních vizionářů.

View this post on Instagram

večer

A post shared by WWW NEUROBEAT (@wwwneurobeat) on

Pro více info o této kapele navštivte jejich ofiko FB stránku: https://www.facebook.com/WWWNEUROBEAT

„Nikdo neví že jsem tu, nikdo neví že jsem
V noci poslouchám oddechování spících
Kterým se o mně nezdá sen“

Cítíte se sami? Nepochopeni? Máte pocit, že váš pohled na život není opětován okolím a že se touláte Ve stínu lamp?

„Kdybych alespoň nebyl sám, mít někoho koho bych mohl
Zatahat za vlasy…“

PAK NEZOUFEJTE! Je tady komunita, která vidí svět (možná) jako vy a je odhodlaná za to bojovat….

„Odpočíváme ve stínu lamp“

Tolik co ty na mě víš, co ty na mě víš“

NA KAŽDÉHO Z NÁS JE TOHO OBČAS MOC.

Stává se, že máte hodně otázek a Předseda Satanovy komunity nemůže stíhat na vše odpovědět včas. I z toho důvodu jsme založili nový info-mail, na který můžete psát své dotazy. Odpovídat vám budou členové komunikačního týmu.

PSÁT MŮŽETE NA: Info.satanovakomunita@gmail.com

„Nesypte odpadky do mého hrudního koše
Pro nic za nic, pro nic za nic, pro nic za nic“

„Žárovky jsou hrozny na kabelech
tenkou stěnou přilepený ke stěně
prosvětlují si svý prázdný těla“

Prázdná náboženská hesla, prázdné fráze a prázdní kazatelé nám v moderní době už nedokážou dát pocit duchovního naplnění. Jejich duchovní vize i výklad světa se natolik vzdálily od reality tohoto světa, že se ztratila jejich schopnost nabídnout lidstvu odpovědi na palčivé otázky.

„Přitahuje umělá protéza magnet?“

Může umělá protéza přitáhnout magnet?
Může neexistující bůh přitáhnout srdce živého člověka?
Může falešný bůh naplnit naše nitro radostí?

Schoval jsi se mi, schoval jsi se mi“
(drobně upraveno)

Bůh si s námi hraje na schovávanou. Chce, abychom ho hledali, ale proč bychom vůbec měli?

„Přestal sem tě tři, čtyři hledat
Přestal sem tě tři, čtyři, pět
Před pikolou za pikolou kdekoliv,
přestal sem tě hledat kdekoliv“

Přestali jsme hledat „týpka na obloze“ a našli jsme živoucí božství v lidech a přírodě. To máme denně před očima, to si můžeme denně nahmatat.

„Kdekoliv tři, čtyři, pět se schováš,
kdekoliv už se schováš,
z očí se mi čtyři neztratíš,
kdekoliv už se schováš.“

Kde není víra v nesmyslného monoteistického Boha, tam ani není co ztratit.

„Kdo bydlí v srdečních komorách
a snese, že mu teče
tolik krve do pokoje?“

Satanisté jsou často označování za uctívači smrti a temnoty. Jak absurdně to zní v kontextu mnohých katolických tradic, které se konají i v naší zemi.

Jak může rozumný člověk ospravedlňovat veřejnou manipulaci a vystavování lidských ostatků? Jakému dobrému účelu slouží slavnost, během níž se nosí lebka sv.Václava po pražských náměstích? Jak může být životaschopná víra, která si zakládá na uctívání lidských lebek?

„Číšníci vylévají z lahví víno
jak ze zaříznuté ovce“

Není mírně perverzní zdobit a tahat na polštáři lebku našeho národního patrona, stejně jako lebku sv.Vojtěcha a sv.Ludmily? Jen kvůli „tradici“ lidé zcela přehlížejí, co se jim děje přímo před očima.

„Dotkli jsme se brýlemi
svoje oči topíš v soli a vodě“

Kdyby satanisté chodili v mundúrech po náměstí a drželi v rukou pravou lidskou lebku – nebylo by to označené za vrchol nevkusu, neúcty a vysmívání se památce těchto historických osobností? Nebylo to možná dokonce označené za NEKROMANCII?

Katolické zvyky už dávno překročily hranice únosnosti. Nejde jen o chvilkovou nemoc, ale degenerativní onemocnění, skryté v samotném srdci této organizace.

„Karamel je cukr
co se už neuzdraví“

„Život si vzal tužku
a pěkně se na nás podepsal“

Každý z nás se narodil jako dítě plné naděje, ale život nám obrousí hrany a v samotě si často klademe otázku: „Existuje Bůh?“

„Vždycky když jsem Tě potřeboval
nebyl Jsi nikde k nalezení.“

Věřící nám někdy říkají, že je to naše vina, že jsme Boha nenalezli – že dost usilovně nehledáme. Že jsme mu dostatečně neotevřeli srdce…

„Hledal jsem tě všude
hledal jsem tě,
ale Tys odešel“

Pravda je taková, že Bůh nejen odešel, ale pravděpodobně tu nikdy ani nebyl. S tímto těžkým vědomím žijeme dál ve světě, kde ztratit naději znamená ztratit smysl. Proto jsme se sdružili jako komunita a snažíme se něco změnit.

„Chci ji ze sebe setřást
stojí mi v cestě,
minulost
zakousla se mi do nohy
jak vzteklá fena a trhá a nemá
nemá stále dost.“

Zapomeň na trýznivé vzpomínky a minulost – čeká tě světlá budoucnost, plná radosti a usilovného snažení. Čeká tě NOVÝ SVĚT.

„Jsem nebo ne?
Je to jen změna teplot!“

Měl bych sáhnout po peru a po papíru
Měl bych ti napsat dopis
a když nic jiného, tak ve vesmíru
Očernit alespoň černou díru“

Pomsta má hrozně špatnou reputaci. Bývá symbolem špatné cesty a opakem vyrovnání se s utrpením.

Pomsta může být pouhým sobeckým pudem, potlačenou agresí – jakési akné na naší duši. Ale může také být vznešeným činem, posvátným rituálem – světlem v temnotě.

„Hledal jsem zdroj toho záření,
koukal jsem se na nebe
Koukal jsem se na přístroje,
koukal jsem se na tebe“

Nechť se zlo otráví vlastním jedem. Nechť spadne do vlastní jámy. Nechť je zničeno vlastní zbraní.

„Pomsta má srdce, co se nezastaví“

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna.